Bahňáci (Charadrii) je zoologický podřád středně velkých ptáků (dlouhokřídlých), kteří žijí na mokrých loukách, močálech a někdy i stepích. Do zvěře zařazujeme pouze sluku lesní a bekasínu otavní z čeledi slukovitých (scolopacidae). Vyznačují se dlouhým zobákem (píchákem) s měkkou špičkou pokrytou smyslovými, hmatovými tělísky. Sluky mají schopnost rozevírat jen špičku zobáku, takže mohou vybírat z mělké vody či měkké půdy drobné bezobratlé živočichy (žížaly, larvy) z takové hloubky, kam až dosáhnou.


 


Sluka lesní je pták zbarvený kombinací šedé, okrové, tmavohnědé a rezavě hnědé, velikosti holuba se zobákem dlouhým až 8 cm. Je to tažný pták, který přilétá v druhé polovině března až v dubnu a odlétá v říjnu. Na jaře probíhá tok, při kterém se kohoutci předvádějí zvláštním houpavým „zásnubním“ letem a hlasitým tzv. kvorkáním. Slípka zakládá hnízdo na zemi, do kterého klade 4 kropenatá vejce. Po 22 - 24 dnech se z vajec líhnou kuřata, která jsou nekrmivá a brzy opouštějí hnízdo.


 


Ke slukám se váže několik zajímavostí. Například ve starších kuchařských knihách se popisuje zvláštní pochoutka tzv. slučí mázka. Je to pomazánka z okořeněných vyčištěných jedlých vnitřností sluky, a to včetně střívek. Zdá se, že to byla zřejmě záležitost pro opravdové gurmány. U sluk se také setkáváme s názvem „slučí vous“, což je chmýřitá štětička peří, sloužící jako trofej k ozdobě klobouku. Jako trofej sloužívala také „paletka“. Jsou to zakrnělá ramenní pírka, která se dříve používala k malířským účelům.


 


Bekasína otavní je značně menší než sluka. Je zhruba velikosti kosa a na hnědém hřbetě má 2-4 podélné světlé pruhy. Životní projevy bekasíny otavní jsou podobné jako u sluky. Při jarním toku samečci provádějí nápadné svatební reje, kdy prudce stoupají, krouží a příkře padají k zemi. Při tom pomocí tuhých rýdovacích per vydávají mečivé zvuky, které z cizích překladů daly bekasíně název „nebeská koza“. Její přívlastek otavní je odvozen od podzimního toku, který probíhá od konce srpna, v době, kdy se sečou otavy.


 


Dá se říci, že oba druhy žijí dosti skrytým způsobem, takže o nich stále mnoho nevíme. Ptáci jsou to velmi ostražití a jejich pozorování je značně obtížné. I když jsou jak sluka lesní, tak bekasína otavní vedeny jako zvěř, jsou celoročně hájeny. Se změnou přírodních podmínek se stávají vzácnými druhy a ochranu si plně zaslouží.


 


                                                                                Ing.Jindřich Trpák