Není třeba připomínat, že poslání myslivců v průběhu času stále více spočívá v krajinném hospodaření a rozvíjení biodiverzity. Obraz českého myslivce tak již dávno nevystihuje podobizna vousatého panáčka v zelené kamizolce s dvojkou přes rameno a věrným fouskem u nohy. Skutečnost, že dnes myslivce potkáte v terénu spíše v montérkách a s pracovním náčiním, není prohřeškem proti etiketě či ústrojní kázni, spíše důsledkem urbanizace a způsobu hospodaření ostatních krajinných hospodářů.

O „lov“ některých druhů zvěře se dnes spolehlivě postarají dopravní prostředky či těžká zemědělská technika, jiné druhy (zejména drobné zvěře) přicházejí o svá útočiště díky mizející pestrosti krajiny. A tak myslivci mění zbraně za motyky, rýče či kladiva a zakládají zvěřní políčka, obnovují remízky nebo instalují zábrany proti srážkám zvěře s dopravními prostředky. Aby v krajině nějaká zvěř zbyla. Podobně tomu bylo první květnovou sobotu, kdy se členové mysliveckého spolku Zdiby-Klecany sešli „Na samotném“, aby obnovili pachové ohradníky kolem silnice mezi Zdiby a chaberskou skládkou. V místech, kde se mezi prostory s výskytem srnčí zvěře nachází frekventované komunikace, instalovali kůly s nosným médiem. Do tohoto média – v praxi se zpravidla jedná o pěnu na bázi polyuretanů nebo ekologičtější smotky dřevní či rostlinné hmoty – se aplikuje samotná pachová látka. Ta má za úkol odpuzovat zvěř a bránit jí tak ve vstupu do komunikace. Pachovou látku je třeba pravidelně obnovovat. Také samotné pachové ohradníky často dojdou újmy při údržbě krajnic či zemědělských pracích a proto je třeba pravidelné kontroly a údržby.

Tímto způsobem se nám podaří každoročně předejít mnoha srážkám zvěře – především srnčí – s auty a zachránit tak několik životů. V nejbližších dnech nás čeká také procházení luk před senosečí. I tyto procházky pomohou zachránit životy srnčat ukrytých ve vysoké trávě. Zajímá vás, jak můžete pomoci i vy? Přijďte mezi nás.